Únor byl rychlý. Naprosto nepoznamenaný školou. Od začátku do konce ležím v posteli se zánětem horních cest dýchacích. Dvakrát se mi to vrátilo. Teď dobírám třetí antibiotika. Sranda.
Úplně na začátku jsem byla u Psycha pro prášky. Doufám, že už tam nikdy nepůjdu atd, ale.. to budu muset ještě řešit.
Máma mi tam trochu usnula.
Hned pak jsme jely na hory. Bylo mi líp, myslela jsem, že to bude super, těšila jsem se.
Cestou jsme byly na jídle. Nechápu, že si někdo může pořád dávat smažák. No žejo.
V hotelu měli česko-thajsko-italsko-nějakou restauraci. Nevařili špatně, ale já nemám ráda tyhle míchanice kuchyní. V jednoduchosti je síla.
První dny jsme si užívaly. Tequila gold, piňa colada. Tak by to šlo.
Ale třetí den mě začlo pobolívat v krku. Byla jsem unavená. Ale neztrácela jsem naději a doufala, že to brzo přejde. Byla jsem nadšená ze sněhu a chtěla jsem lyžovat.
Ale den poté jsem málem umřela. Neměly jsme s sebou pochopitelně žádné prášky. Bolelo mě v krku, sotva jsem mluvila a myslela jsem, že pojdu.
Ovšem nutno říci, že ten ACC long není největší hnus. Jenom trošku. Maličko. No fakt.
Abych se náhodou nenudila, tak se objevily problémy se spaním a dohromady jsem tam za ten týden naspala tak pět hodin. V noci jsem pařila Sims a poslouchala Coldplay.
Ale snažila jsem se to nějak překonat. Měla jsem svítící nehty.
Četla jsem Válku s mloky.
Pak jsem chtěla číst Hlavu XXII. Ale nakonec jsem to odložila s tím, že na příští dovolené na to bude větší klid.
Už doma jsem koukala se psem na Pulp fiction. Dlouho jsem to neviděla.
Na Valentýna jsem byla v knihovně a jediný, kdo mi řekl, že mě miluje bylo foursquare. Potěší.
Četla jsem Alkoholy. A mě vám to nenadchlo.
Nosila jsem svojí super šálu a beranici. V té době mi do Prahy přijela Wild a hned se šla nechat tetovat.
Už dlouho jsem si to rozhodovala. Mou inspirací byly mimo jiné třeba Zooey Deschanel. A šmikla jsem si vlasy. Teď už jen aby rostly.
Před:
Nyní:
Před pár dny mě tu navštívila L. Byla na koncertě a pak jsme tu spolu kravily. A koukaly na ten nejhorší (čti nejlepší) film ever.
Jelikož nejsme žádná normální rodina, na co taky? To by byla přece nuda. Slavíme vánoce v únoru. Měli jsme horu řízků, kaši, polívku, zmrzlinu, bylo toho až až. A konverzace nevázla.
A to je vše přátelé.
Doufám, že jste měli alespoň o polovinu lepší měsíc než já. Chvíli se to v posteli vydrží, ale měsíc už je peklo.
Páčko, děcka.
